Jak vysoko, jak rychle…

Když už se zdá být nesplnitelným snem let v proudové stíhačce, jsem rád za jakékoli autentické údaje z letu turbínového modelu. Rychloměr jsem již na kolegově modelu viděl v akci. Nevím, do jaké míry se dá věřit naměřeným hodnotám z mini-pitotovy trubice, ale maximální rychlost, odečtená po přistání z displeje byla udivující. Hansův WILD HORNET téměř pokořil magickou hranici 400km/h. Displej ukazoval 396km/h. Bohužel jsem sebou neměl digitální fotoaparát a tak mi musíte jen věřit, ale na fotografii je jeden z předchozích letů a rychlost vidíte sami….

Další měřenou hodnotou byla maximální dosažitelná výška (dostup). Shodou okolností se v aktuálním čísle RC Modelů objevil test výškoměru. Objednali jsme si jeden kus s rychlostí měření 0,1 a 0,3s. Instalace přístroje do modelu Wild Hornet proběhla snadno a rychle. Je však pravda že Pavel nejdříve nutil své děti aby běhaly s výškoměrem po schodech panelového domu a ihned kontroloval funkci a hodnoty. Druhý den nám radostně sděloval, že na grafu bylo zcela zřetelné, jak děti běžely po schodech nahoru, pak kousek mezipatra a pak zase schody…(jen děti vypadaly dost schváceně J)

Hornet byl natankován, vše zapojeno a O.K. Hans spustil startovní sekvenci turbíny, která spolehlivě naskočila a přešla po 20s do manuálního režimu řízení. Okolo stojící diváci dychtivě sledovali rolování na start. Pak jen Hans zapnul brzdy podvozkových kol, otevřel vztlaky a dal plný plyn. Po odbrždění model prudce vyrazil kupředu a po pár metrech hladce nastoupal. Následná souvratová zatáčka přivedla Hornet v plné rychlosti zpět nad vzletovou dráhu a my jsme na vteřinku zahlédli zatažený podvozek – důležitý předpoklad pro dosažení max.výšky a rychlosti. Hornet se k nám přiblížil opravdu velice rychle s téměř neslyšitelnou turbínou. Zato jak se mihl kolem nás, motor mohutně zaburácel. Super!, jako opravdová stíhačka! Těsně za námi to Hans „zalomil“ kolmo a v 90° Hornet mizel ve výšce. Když už nebyl ani poloviční, začali se ozývat hlasy jako „to už nevidí“, „ten se ztratí v mraku“ nebo „..hele, to může rovnou udělat delete modelu ve vysílači...“. Hans však pokračoval stále nahoru. Po pár vteřinách jsme zahlédli drobný odlesk od potahu, to jak se model otočil k sestupnému letu. Následovalo ještě pár stoupání, které už nebyly tak strmé. Po přistání říkám Hansovi, že to bylo fakt vysoko, že už jsem to letadlo neviděl. Hans se usmál a odpověděl: „ já taky ne“. Na přiloženém grafu jsou naměřené hodnoty. Počítali jsme s tím, že to bude vysoko, odhadem tak 500, maximálně 600m. A co měření? Maximální výška byla 847m. Model potřeboval na dosažení této hodnoty 18s. To znamená že průměrně stoupal rychlostí asi 47m/s

(cca 170km/h).

            Trošku se nám nezdálo, že celý graf se skládá jen ze samých vln. Pak jsme si uvědomily, že turbínový let se skládá z rychlého průletu, následuje stoupavá zatáčka a sestup s nárůstem rychlosti. A průlet kolem 380 km/h nemůže být patrný na časové ose jako dlouhá vodorovná linka.

 Je tu určitě zajímavé když si můžeme udělat takový rozbor letu a znát výšky, v jakých se pohybují naše letadélka….

            Hodně radostných chvil s modely a co nejméně záporných hodnot na výškoměru přejí

Michal Švec

Pavel Kilián – výškoměr

Ivan Janči     - computer