Samozřejmě, že dá. Ale za určitých podmínek.

a) musíte mít tolerantní ženu

b) dobrého stolaře, který Vám udělá pracovní nudloprét na míru jež se dá
     rychle zastčit do připraveného místa v nábytku.

c) dobré nervy, když jste právě při lepení a je vám oznámeno, že za půl
   hodiny přijdou hosté a bude se stolovat.

A jak to vlastně začalo na titulní straně časopisu flieger mně zaujal letoun, který nemá žádný výhled dopředu.

A jak to vlastně začalo. Na titulní straně časopisu mně zaujal letoun který nemá žádný výhled dopředu. Uvnitř časopisu byla reportáž z nádhernými fotografiemi ze zalétnutí repliky Messerschmitt M17. Jednalo se o repliku a její stavbu financovala Meserschmitova nadace. Trocha historie nikoho nezabije praví pozměněné úsloví. Tak tedy v roce 1926 tehdy 26 letý Filli meserschmit zkonstruoval a ve své firmě, která už 3 roky fungovala postavil tento ošklivý až nádherný stroj. Letoun byl postaven převážně z překližky a na svou dobu byl velmi aerodynamicky čistý. Svým rozpětím 11,6 metru a váhou 194 kg by dnes patřil do kategorie větroňů s pomocným motorem. Motor o 25 koňských silách Bristol Cherub poháněl jak repliku tak i skutečný stroj. V září roku 1926 přeletěli pánové von Conta a von Langsdorff s tímto strojem Alpy a provedli propagační let po Itálii. Po návratu bylo postaveno ještě 5 těchto letounů. Prostřednictvím autora článku jsem požádal majitele firmy Bitz Flugzeugbau Ausburg p. Grienera o jakékoliv podklady. Ten mi ochotně posla třípohleďáček původního stroje, ale stonásobným kopírováním byl téměř nečitelný. Za pomocí zbytků znalostí z geometrie a dalších fotek se mi podařilo zrekonstruovat i příčné řezy obr 1. Mým záměrem bylo na již zmíněném jídelním stole vše rozrýsovat a pak i postavit a prokázat jak výborným materiálem je překližka o tloušťce 0,4 mm. Ještě se stále rýsuje obr.2.  Motor, křídla a podvozek musí pevně držet i ocasní plochy mají svoji důležitost a jak je vidět na obrázku 5 provizorní spojení těchto částí s dalšími již hotovými polotovary naznačuje jak to asi bude vypadat. Sestavu výškového kormidla a kýlové ocasní plochy je vidět na obrázku 6. Výškovka je demontovatelná. Umožňuje to zavěšení kormidla na bovdenu, který probíhá celou délkou a demontáž se provede prostým vytažením drátu.Kýlová plocha je z překližky 0,4 mm a je po slepení velmi tuhá. Na obrázku 7 je vidět ještě ostřejší ohnutí o 180 stupňů. Jako trn posloužil zbytek rybářského prutu. Při ohýbání o malém průměru je potřeba pracovat rychle a překližce uštědřit tepelný šok horkovzdušnou pistolí. A takto se dají vyrobit šachty serv obrázek 7a. Začal jsem se shánět po kolech. Tato br.8 by byla dobrá leč malá. A tak po chvíli googlování po všech čertech jsem našel jméno firmu leč bez kontaktu. Takže zatím mám osazena provizorní kolečka. Než jsem uzavřel trup do překližkové kůže bylo nutno osadit bovdeny obr.9. Kostra trupu obr.10 je z lehké balzy a tvoří prakticky jen tvarovou podobu trupu. Pevnost a tuhost v krutu a ohybu jsou přenášeny hlavně na kůži z překližky. A začínáme se stavbou křídla. S trpělivostí nutno zhotovit šablony pro 12 párů různě velikých žeber a ta opáskovat obr.11. Když máme všechny díly připraveny křídlo se postaví skoro samo obrázek 12. Nesmíme ale zapomenout na centroplán obr.13, který je třemi plastovými šrouby přichycen k baldachýnu. Nosnou část křídla tvoří D box obr.14 zhotovený z balzového nosníku a překližky 0,4 mm. Jádrem je polystyrén.

Na čumáku M17 si také troch vyhrajeme obr.15, ale vrchol modelářského umu k tomu potřeba není. A kdo jednou stavěl celý model od začátku ví jak chutná pohled obr.16 na sestavený nehotoví model. A když se k tomu přidají doplňky obr.17 to se jeden nemůže nabažit. A už to stojí na jídelním stole obr.18 tak jak jsem napsal v úvodě. Návštěvy jsou už teď vítány. A první focení na asfaltu obr.19 a už i pilot keny kouká z éra bokem ven. Před prvním startem pomohou kamarádi rádi s přípravou obr. 20. Patřičný outlift a trochu srandiček k tomu patří. A už letí obr. 21 ale to není model nýbrž zálet repliky.Pro porovnání je let modelu na obrázku 22.

Závěrem: předsevzetí maximálně použít překližku 0,4 jsem dodržel. A postavit a narýsovat na jídelním stole také.

 A jak bývá zvykem autor děkuje všem kteří pomohli zvláště pak firmě Bitz za podklady. Peci za vyčištění třípohleďáku. Firmě Modellstudio Tupesy za materiální pomoc. Jindrovi Soukupovi za cenné rady. Miloši Tichému za vizáž letadla.

 A šup sním do bedny.

 Karel Woch víděnský dopisovatel pro RC model klub Brno.